Jak poznat špatnou sklovinu u skloionomerních plomb?

Jak poznat špatnou sklovinu u skloionomerních plomb?
21 ledna 2026 0 Komentáře Lukáš Růžička

Poznání špatné sklovinu - Kontrolní nástroj

Kontrolní seznam příznaků špatné sklovinu

Proveďte rychrou kontrolu, abyste zjistili, zda máte některý z těchto příznaků špatné sklovinu.

To není znečištění. Je to znamení, že se mezi plombou a zubem vytvořila mezera. Bakterie tam vstupují a způsobují další kaz.

Sklovinu by měla být tvrdá jako zub. Pokud při kousnutí cítíte, že plomba se trochu "zatlačí" nebo se "vlní", znamená to, že nebyla dostatečně zatvrzena.

Pokud trvá déle než týden nebo se zhoršuje, může to znamenat, že plomba neleží přesně nebo že pod ní probíhá infekce.

Kvalitní sklovinu nemění barvu. Pokud se vám bílá plomba začne žloutnout, hnědnout nebo získá šedivý nádech, je to známka, že materiál nebyl stabilní nebo se začal rozkládat.

Když se plomba pod světlem nejeví rovnoměrně bílá, znamená to, že do směsi vnikl vzduch nebo nebyla správně komprimována.

To znamená, že plomba nebyla správně vložena a vytváří se mezera mezi ní a zubem.

To je známka, že plomba nebyla správně zpracována a má nekvalitní strukturu.

Výsledek

Označte příznaky, které máte a zjistíte, co dělat dál.

Důležité: Nejčastější příčina selhání není kvalita materiálu – je to chyba při vkládání. Více než 70 % selhání plomb je způsobeno technickými chybami, ne kvalitou samotného materiálu.

Skloionomerní plomby jsou dnes nejčastější volbou při léčbě zubních kazů. Vypadají přirozeně, drží se pevně a neobsahují rtuť. Ale ne všechny jsou stejné. Některé se začnou rozpadat za pár měsíců, jiné vydrží desítky let. Jak poznat, že ti právě vložili špatnou sklovinu? Nejde jen o cenu. Jde o detaily, které vidí jen ten, kdo ví, na co se dívat.

Co je vlastně špatná sklovinu?

Skloionomerní plomba se skládá ze dvou hlavních částí: skelného prášku a organické matrice (lepidla). Když se tyto složky správně smíchají a zatvrdnou pod správným světlem, vznikne pevná, odolná hmotu. Špatná sklovinu je ta, která nebyla správně připravena, aplikována nebo zatvrzena. Výsledek? Plomba, která se praská, odlučuje od zubu, mění barvu nebo začíná propouštět bakterie.

Nejčastější příčina selhání není kvalita materiálu - je to chyba při vkládání. Více než 70 % selhání plomb je způsobeno technickými chybami, ne kvalitou samotného materiálu. To znamená, že i nejdražší sklovinu může být špatná, když ji někdo neumí vložit.

První příznaky špatné sklovinu - co si všimnete doma

  • Černé nebo šedé obrysy kolem plomby - to není znečištění. Je to znamení, že se mezi plombou a zubem vytvořila mezera. Bakterie tam vstupují a způsobují další kaz. Pokud vidíte tmavou čáru, kde plomba končí, je to varovný signál.
  • Plomba se cítí „měkká“ nebo „pružná“ - sklovinu by měla být tvrdá jako zub. Pokud při kousnutí cítíte, že plomba se trochu „zatlačí“ nebo se „vlní“, znamená to, že nebyla dostatečně zatvrzena. Většina moderních sklovin se zatvrzuje za 20-40 sekund pod UV světlem. Pokud to nebylo provedeno správně, materiál zůstává křehký.
  • Bolest při kousnutí nebo citlivost na studené a horké - po vložení nové plomby je lehká citlivost normální. Ale pokud trvá déle než týden nebo se zhoršuje, může to znamenat, že plomba neleží přesně, nebo že pod ní probíhá infekce.
  • Plomba se mění barvou - kvalitní sklovinu nemění barvu. Pokud se vám bílá plomba začne žloutnout, hnědnout nebo získá šedivý nádech, je to známka, že materiál nebyl stabilní nebo se začal rozkládat pod vlivem slin a kyseliny.
  • Stíny nebo průhledné místa na plombě - když se podíváte na plombu pod světlem, měla by být rovnoměrně bílá. Pokud vidíte průhledné skvrny nebo „pískové“ oblasti, znamená to, že do směsi vnikl vzduch nebo nebyla správně komprimována.

Co se děje pod plombou - a proč to nevidíte

Většina lidí si myslí, že když plomba vypadá v pořádku, je všechno v pořádku. Ale pod povrchem se může dít něco hrozného. Když se sklovinu neleptá správně, nebo když se nevyčistí celý kaz, zůstane mikroskopický prostor, kde se bakterie rozmnožují. Tyto bakterie nevidíte, ale jejich kyselina pomalu rozkládá zub odvnitř.

Průměrně se pod špatně vloženou plombou vyvine nový kaz za 6-18 měsíců. Většina lidí si toho nevšimne, dokud nezačne bolět. A pak je třeba odstranit celou plombu, vyčistit rozšířený kaz a dělat novou plombu - nebo horší, zub přestavět.

Nejhorší případ? Když se plomba ztratí a zub se rozpadne. To se stává, když se sklovinu příliš ztenčila, aby se „větší“ plomba vešla do malého místa. Někteří zubní lékaři to dělají kvůli rychlosti - ale cena je zub.

Příčný řez zubem s nepravidelnou plombou a skrytým kazem pod ní.

Co zubní lékař dělá špatně - a jak to poznat

Některé chyby se dělají z neznalosti, jiné z línosti. Tady jsou nejčastější:

  • Nepoužívá leštění nebo etčení - před vložením plomby se povrch zubu musí „označit“ kyselinou, aby se sklovinu pevně přilepila. Pokud to přeskočí, plomba bude držet jen mechanicky - a to nestačí.
  • Vkládá plombu v jednom kusu - kvalitní plomba se vkládá ve vrstvách. Každá vrstva se zatvrzuje zvlášť. Pokud vám lékař vloží celou plombu najednou, nejspíš nezatvrdil dostatečně hluboké části. To vede k únavě materiálu a praskání.
  • Nepoužívá izolační vrstvu - pokud je kaz blízko nervu, musí být mezi zubem a plombou vrstva materiálu, která chrání nerv. Pokud ji nevloží, může se plomba začít měnit barvu a zub začne citlivě reagovat na teplotu.
  • Zapomene na kontrolu okraje - kvalitní plomba má hranu, která se dokonale přiléhá k zubu. Pokud tam je mezera, i když jen 0,1 mm, tam se začne hromadit plak. To se dá poznat jen pomocí zubního zrcátka a světla.

Co můžete udělat sami - kontrolní seznam

Než odjedete od zubního lékaře, udělejte si rychlou kontrolu:

  1. Podívejte se na plombu z různých úhlů. Je rovnoměrně bílá? Nebo má „pískové“ skvrny?
  2. Dotkněte se jí jazykem. Je hladká? Nebo cítíte nějaké „hranice“ nebo „kousky“?
  3. Udělejte lehký pokus o kousnutí. Cítíte, že plomba „přeskočí“ nebo se „pohybuje“?
  4. Po týdnu se podívejte, jestli se změnila barva. Pokud ano, vraťte se.
  5. Pokud máte citlivost na led nebo kávu déle než 7 dní, nečekáte. Navštivte jiného lékaře.

Nejde o to, že byste měli všem důvěřovat. Ale o to, abyste věděli, co je normální a co ne. Většina lidí neví, že mají právo požádat o vysvětlení postupu. Ptát se: „Jakou techniku používáte?“ nebo „Kolik vrstev plomby budete vkládat?“ je zcela normální.

Zrcadlo odrazuje poškozenou plombu a lékaře, který ji správně vkládá.

Když už je špatná - co dál?

Pokud si všimnete, že vaše plomba je špatná, nečekáte, až vás bolí. Přijďte s ní ke zubnímu lékaři, který má zkušenosti s rekonstrukcí. Nechte si udělat rentgen - ten ukáže, jestli je pod plombou nový kaz.

Pokud je plomba poškozená, ale zub je stále zdravý, může být stačit jen vyměnit plombu. Pokud je kaz rozšířený, může být třeba i kmenová léčba. Ale pokud to necháte, může to skončit ztrátou zubu - a potřebou implantátu, který stojí desítky tisíc korun.

Nezapomeňte: kvalitní sklovinu není jen o tom, co se vkládá. Je to o tom, kdo ji vkládá. A jak pečlivě.

Co vybírat - jaká sklovinu je nejlepší?

Neexistuje „nejlepší“ značka. Ale existují značky, které se používají v kvalitních klinikách. Například: 3M Filtek, Ivoclar IPS, GC Fuji, Dentsply Sirona. Tyto firmy dodávají materiály s certifikací a konzistentní kvalitou. Pokud vám lékař řekne „používáme domácí sklovinu“ nebo „nemáme značku“, je to červená vlajka.

Nezapomeňte: cena plomby není ukazatelem kvality. V některých klinikách za 2 000 Kč vloží kvalitní plombu. V jiných za 5 000 Kč vloží špatnou. Rozdíl je v technice, ne v materiálu.

Nejlepší indikátor? Zeptejte se: „Můžu si vás podívat na předchozí případy?“ Kvalitní zubní lékaři mají fotky před a po - a nebojí se je ukázat.